Poezie-Stín duše
Stín Duše
Jak listí na stromech
Jak voda v potoce
Jak okna na domech
Jak staré ovoce
Myšlenky pochmurné jako
tma ve sklepě,
dřív než se naděješ
najdou a zničí tě.
V duši propast
bezednou se strmými okraji,
díváš se šerem, tmou,
díváš se po kraji.
Nevíš kým byl jsi
dřív,nevíš kým zrovna jsi,
díváš se po kraji a jen
stín padá ti na vlasy.
Ve tváři máš jenom
úzkost a nevoli,
je starou pravdou, že i
kámen se rozdrolí,
že železo zrezne ti a
papír zetleje,
když slzy tečou,tak nikdo se nesměje…